
Dnes už víme, že potraviny neovlivňují hladinu krevní glukózy podle toho, zda obsahují jednoduché nebo složené sacharidy, ale glykemickou reakci, čili schopnosti podílet se na přísunu glukózy do krve. Glykemická reakce potraviny je ovlivněna mnoha faktory včetně zkonzumovaného množství, obsahu vlákniny, dále množstvím tuku a způsobem úpravy potraviny. Tím, že dietologové srovnali potraviny podle jejich schopnosti zvyšovat hladinu glukózy, bylo možné vytvořit tzv. glykemický index. Pečené brambory mají vyšší glykemický index než brambory vařené; pšenice v chlebu má vyšší glykemický index než pšenice v těstovinách, rafinovaný cukr má vyšší glykemický index než cukr v kombinaci s tukem (například ve zmrzlinách nebo sušenkách).

Sacharidy s vysokým glykemickým indexem (brambory, kukuřičné vločky, med) rychle přejdou do krve a je nejvhodnější jíst je během tréninku a po něm. Potraviny se středním nebo nízkým glykemickým indexem (rýže, těstoviny, banány) přecházejí do krve pomalu a je vhodné konzumovat je před tréninkem, protože poskytují energii dlouhodoběji. Potraviny s nízkým glykemickým indexem omezují potřebu konzumace sacharidů během dlouhodobého výkonu, protože jejich účinek na hladinu glukózy v krvi je dlouhodobý.
Průměrný muž vážící 75 kg má v játrech, svalech a krevním oběhu množství sacharidů odpovídající asi 7 500 kJ. Rozmístění je následující:
svalový glykogen 6 000 kJ
jaterní glykogen 1 200 kJ
krevní glykogen 300 kJ
celkem 7 500 kJ
-re-